Desatero hasičů

Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.
Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem, nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.
Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví.
Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.
Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést.
Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.
Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.
Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.
Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zařízení, jehož odznak nosíš.
Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.

Byl-li jsi zvolen velitelem sboru hasičského, nestal ses ještě pánem jeho.
Važ sobě důvěry těch, kdož tě volili, všem pak dokaž počínáním svým, chceš být dobrým přítelem i vůdcem.
Snaž se, abys v čase nejkratším osvojil sobě potřebných odborných vědomostí, bez kterých nemůžeš se stati dobrým velitelem.
Jdi ve všem, co se týče cti a dobra sboru tobě svěřeného, příkladem napřed.
Uložené tobě povinnosti rád a svědomitě plň a k tomu přihlížej, aby i ostatní tak činili.
Pečuj stále o veškeré přístroje hasicí a záchranné, jakož i o náležitý výcvik všeho členstva, aniž pomíjej stránky vlastenecké a vzdělávací.
Chceš-li, aby členové sboru tobě svěřeného ovládáni byli statečnosti, obětavosti a nezištností, sám takovým býti musíš.
Zdraví a bezpečnost členstva jako své vlastní střež a jen tenkrát nebezpečí vydávej, jedná-li se o záchranu života bližního.
U občanstva, ať té či oné národnosti nebo náboženství, chovej se při vykonávání úřadu svého naprostou nestranností.
Řiď se ve všem všudy předpisy organizačními, aniž pohrdej podniky svépomocnými, čti vše, co písemnictví hasičské ti podává, a dbej, aby i ostatní příslušníci sboru tak činili.

Hasič má ve službě i mimo ni počestně a mužně se chovati, má dbáti toho, aby s občanskými zákony do sporu nepřišel, aby dobrého mravu nerušil a pověst svou čistou a neposkvrněnou si zachoval.
Hasič má ve službě zachovati klid, nemá příliš křičeti ani zbůhdarma mnoho mluviti, neb s jinými lidmi se hádati, a to ani ne, domnívá-li se, že se mu křivda děje. Hasič ať si počíná vždy s klidem a rozvahou. Lépe několik vteřin rozvažovati, ale pak tím rychleji a odhodlaněji pracovati.
Přesnou kázeň má hasič zachovati ve službě na puntík.
Poslušným buď hasič, rozkazy, které od svých představených obdrží, ať bez odmluvy, rychle a dobře provádí.
Vytrvalosti buď u hasiče dostatek, hasič nesmí být každou sebe menší námahou, kterých ve službě právě jest dosti, zachvácen. Aby nejlépe, často-li bude choditi do cvičení.
Opilství ať se hasič nejpilněji varuje.
Hasič měj zmužilost a rozvahu.